Jógový pohled na Koronavirus

Už těch názorů a neadekvátních reakcí je moc. A tak píšu.

Vláda vyhlásila určitá opatření. Lidi jsou naštvaní, brblají, hodnotí.
Mohu s tím něco dělat? Nemohu. Proto přijímám a zařídím se podle toho. Spousta interpretů, které sleduji na sociálních sítích, prostě hodili post "omlouváme se, koncert zrušen, dáme co nejdřív vědět náhradní termín". Akceptují věci tak, jak jsou. Dospěle, bez odmlouvání, bez vztekání.

Vláda vyhlásila určitá opatření. Lidi jsou naštvaní, hodnotí, kritizují.
Tuhle vládu jsem nevolila a volit nebudu. Ale respektuji, že to jsou jen lidi a setkávají se s něčím, co je v naší době nové, na co nemáme postup, a tak tedy dělají, co je v jejich silách a možnostech. Věřím, že dělají to nejlepší, co v dané chvíli dokážou. A nedovoluji si hodnotit, že bych to na jejich místě dělala lépe.

Vláda vyhlásila určitá opatření. Lidi jsou naštvaní, kritizují, nerespektují.
Pokud se vracím z Itálie do karantény, odjížděl jsem v době, kdy tam byl koronavirus v plném proudu. Jsem dospělý a tudíž zodpovědný za své činy a svá rozhodnutí se všemi jeho důsledky. Proto nyní nenadávám, ale zařídím se tak, abych dodržel pravidla hry. Je to moje hra.
Proč bych měl dodržovat karanténu, když jsem přeci zdravý?

Máte rodiče v letech 65+? Já ano.
Máte rodinné příslušníky, přátele, kolegy, kteří prošli onkologickou léčbou nebo trpí diabetes? Já ano.
Budete sobecky běhat venku s rizikem, že vir přenesete na někoho z okolí se sníženou imunitou s tím, že vám se přeci nemůže nic stát? Já ne!

Můj osobní postoj - nepanikařím, ale chovám se zodpovědně k sobě i ke svému okolí (aneb nenakupuji těstoviny a rýži, ale citrony, zázvor, pomeranče a kurkumu). Nebyla jsem v oblastech s vysokým výskytem tohoto viru, ani nevím o tom, že bych byla s někým takovým v bližším kontaktu, nevykazuji žádné symptomy, ale dodržuji zvýšenou hygienu, dezinfikuji si ruce (čas od času i mobil) a to i přesto, že mi rychle slejzá lak na nehtech, snažím se vyhnout přímým dotekům na jógových lekcí, posiluji svou vlastním imunitu.

Došlo mi, že mě bagatelizace koronaviru děsí víc než panika. Je v tom totiž sobeckost a ne-respekt.
Tak když mi z jógového studia, kde trávím celý týden, přišla odpověď na slušně položenou otázku na přijatá opatření, ve formě odkazu na tabulku úmrtnosti, přišlo mi to poněkud neurvalé. S ohledem na mojí pracovní pozici se koronavirem zabývám intenzivně již dva měsíce a vím toho o něm docela hodně. Ne, nebojím se, že umřu, ale chci minimalizovat riziko, že bych byla přenašečem na mé blízké.

A když slyším některé kolegyňky z lektorského výcviku jin jógy, je mi smutno, protože necítím, že si z těch podložek nebo z výuky odnášejí to, co mají - přijímat věci tak, jak přicházejí, nehodnotit, nesoudit, ale respektovat. A jsem tolik vděčná za moje jinjogínky, které na otázku, jak to zvládají, řekli jen "my dobrý, my máme babičku" nebo "já fajn, jsem s dětmi na home-officu". Neremcají, chápou, respektují. Děkuji 💝🙏

Jóga on-and-off-the-mat?
Zamysleme se prosím!