První týden karantény

Moji milí jogíni, o tom, co nám má toto období přinést a co nás má naučit, se píše hodně, takže to si necháme třeba na jindy, každopádně jestli vás zajímá, co dělá jedna z vašich lektorek jógy v době koronaviru, tak vězte, že nenatáčí lekce na youtube ani je nevysílá on-line, nenatáčí tutorialy, jak si udržet pozitivní náladu či nastavit režim dne, abyste ho neprozevlovali, dokonce ani nešije roušky. Ovšem jsem nesmírně vděčná všem, kteří toto činí, protože já se chtě nechtě věnuji své full time práci téměř na full time.

Takže sedím (poslední týden navíc doma na home-officu) 10 - 12h denně u počítače a věřte, že je to takový fičák, že na nastavování režimu "jak správně fungovat na HO a nezbláznit se" nebyl čas, takže se to roluje za pochodu - ostatně jako na všech frontách zvládání této korona-situace.

Nicméně každé ráno si stoupnu na podložku s cílem dát tomu aspoň 15 min, což se mi osvědčilo už dávno a doporučuji - když se totiž rozhodnete zajógovat si na 10 minut věřte, že to bude déle, aspoň u mě to tak funguje - tělo začne reagovat na pohyb a chce ještě a ještě :) A abych byla úplně upřímná, jedno ráno se to tento týden nepovedlo, protož jsem neprozřetelně zasedla k notebooku ještě před tím, než jsem si vyčistila zuby, a celá ranní jógová praxe šla do háje. Ups. (zuby jsem si následně vyčistila a snídala v půl 11). Ale nevyčítám si to. Pravidelný režim je důležitý, ale možná ještě důležitější je být v pohodě s tím, když to někdy nevyjde.

A je vám asi jasné, jak po tom celodenním sezení u compu musím vypadat, takže ano, nejdřív dávám dohromady krk a trapézy protahováním a uvolňováním, ležením na válci a regenerací a následně jin jógou - je super, že pozice zaměřené na horní polovinu těla souvisí mj. s prvkem kovu tedy i meridiánem plic (v nějakém další příspěvku napíšu víc).
Další postřeh, který mám, je, že se ze mě aktuálně stal vegetearián. Postupem času jím maso obecně méně a méně a doma si ho vůbec nepřipravuji. A protože teď jsem pořád doma, tak maso nejím vůbec.

A o čem byl víkend? O zastavení, zklidnění, připravení se na nový týden. Musela jsem ven, nutně akutně jsem cítila potřebu pobytu v přírodě a pohybu na čerstvém vzduchu. A musela jsem si vylézt na kopeček, na vyhlídku, protože pohled dolů mi vždy přináší nesmírný pocit klidu a potřebný nadhled. A když jsem dnes seděla na mém oblíbeném místě, shlížela dolů, došlo mi i poslání mé role na mé pracovní pozici a pochopila jsem, že i tady je to o přinášení rovnováhy a udržování balancu; tak nějak to vše do sebe zapadlo - a v tu chvíli po přeháňce sněhových vložek vyšlo znovu sluníčko ☀️

Místo tendence vyrazit do kanceláře, abych utekla z domácího vězení, jsem se rozhodla další týden na home officu pojmout jako výzvu nastavit si denní režim tak, abych mi více vyhovoval. Tak uvidíme, jak to zvládnu 🙃

Pokud máte chuť zde sdílet své dojmy z posledních dní, budu ráda, nebo mi napište soukromě (jak někteří již napsali a děkuji za to), ptejte se, co vás zajímá, co vás trápí, když budu vědět, ráda pomůžu, poradím.

Opatrujte se, izolujte se a hýčkejte!
Petra 🙏💜🍀