Různé perspektivy a vnitřní konflikt

Nedělní úplněk nám nabídl možnost k osvobození naší tvůrčí energie - vybízí "osvoboďte se od vnitřních omezení a začněte konat". Přemýšlím nad tím a pro sebe si to upravuji na "osvoboď se a nech plynout".

Mé poslední týdny jsou hodně o sebepoznání a zvědomování si vnitřních omezení, strachů, které vyplývají z minulých zkušeností. Zaráží mě, jaký problém mi v tomto případě dělá poznat, co je intuice a co nános minulosti, který je třeba odstranit. Jsem tak nejistá v tom, jestli je moje rozhodnutí projevem vyzrálosti a ukončení toho, co mi víc bere energie než dává, nebo dalším případem mého stereotypu, který mě omezuje posunout se dál. Opravdu tápu.

Mé poslední týdny jsou o vnímání dvou naprosto rozdílných pohledů na jednu realitu uprostřed. Ty pohledy jsou natolik rozdílné, že mě jejich střet nejenom vyvádí z rovnováhy, ale navozuje jakýsi schizofrenní pocit, že mé vnímání je mimo realitu. Něco je totálně jinak. Chyba v matrixu. Může být až tak odlišný svět z pohledu emocí a z pohledu mysli? Čemu věřit? Čeho se chytit?
Tak nějak je vše naruby a já se sice vracím k otázkám, co mě to má naučit, co mi to má přinést za zkušenost, ale když už se vynořím a získám nadhled, za chvíli ztrácím půdu pod nohama, a pak když zase namáhavě získám odstup, následně do toho opět padám.

Proto se snažím osvobodit, dýchat, získat nadhled a ... nechat plynout. Nechat to plynout, než přijdu na to, jestli je třeba překonat strach z ukončení nebo strach ze setrvání.
Petra 🕉💜